Odvození kvantově mechanického vztahu pro dipólový moment
Základní pojmy a vztahy kvantové mechaniky jsou zpracovány na stránce Úvod do kvantové mechanikyKvantově mechanický pohled na dipólový moment
Vložíme-li atom do homogenního pole, změní se energie atomu. Celkový moment hybnosti
První člen
je hamiltonián volného atomu, druhý člen
představuje poruchu. Intenzita elektrického pole může být
zároveň považována za parametr, podle jehož mocnin
počítáme opravu původní energie. Budeme
předpokládat, že energie působení pole bude
menší než interval mezi sousedními hladinami velmi
jemné struktury spektrálních čar. Z
poruchové teorie víme, že oprava k energii v
prvním kroku teorie poruch je dána
diagonálními maticovými členy, přičemž matice je
vypočítána podle vlnových funkcí
neporušeného stavu. Platí tedy
. (2 - d)
Celková energie odpovídající stavu
bude
. (3 - d)
Původní energie
na intenzitě elektrického pole
nezávisí. Proto lze psát vztah
. (4 - d)
Avšak diagonální prvky matice
jsou rovny nule [1].
Proto se ovlivnění energetických hladin
stává jevem druhého řádu v teorii poruch.
Energetické posunutí
je možné vyjádřit jako [1]
, (5 - d)
kde
je symetrický tenzor druhého řádu. Má-li pole podle předpokladu směr osy z, bude
. (6 - d)
Zde tenzor
přísluší
n-té nerozštěpené hladině a závisí
na magnetickém kvantovém čísle
.
Vypočteme-li z obecného vztahu (4 - d) dipólový moment ve druhém přiblížení teorie poruch, dostaneme
. (7 - d)
Vypočteme-li z obecného vztahu (4 - d) dipólový moment ve druhém přiblížení teorie poruch, dostaneme
Rozepíšeme-li tento vztah do souřadnic, získáváme
. (8 - d)
Tyto vztahy udávají složky dipólového momentu
, který vzniká v atomu vlivem vnějšího statického homogenního pole o intenzitě
.
[1] Landau, L. D., Lifšic, E. M.: Kvantovaja mechanika (nerelat. teoria), 2. vydání, GI FML, Moskva 1963
[1] Landau, L. D., Lifšic, E. M.: Kvantovaja mechanika (nerelat. teoria), 2. vydání, GI FML, Moskva 1963